Snídaně byla trošku rozespalá, včera jsme toho tolik zažili, že jsme ani nemohli usnout. Tomáš začínal v deset, hned v první rundě, takže nebyl čas na delší polehávání v posteli. Anglická snídaně však nezklame nikdy ;) Po talíři fazolí, sázených vajec, grilovaných rajčat, párečků a místní slaniny se jde na to.
Tomáš má menší problém, hned v prvním zápase se mu rozbil zip na kalhotách (možná právě kvůli těm snídaním. Kdo by však odolal?) Ač jsme ve čtyřhvězdičkovém hotelu, sicherhajcku aby pohledal. Nakonec se jí podařilo Evě obstarat a Tomáš mohl jít do zápasu s Rhysem Clarkem klidnější. Rhys určitě patří mezi favority turnaje, podle toho k tomu Tom i přistupoval. Šel si zahrát, užít si to. Vyplatilo se. V prvním framu se sice jen díval, Rhys zahrál nádhernou stovku, ve druhém se mu však podařilo mladého bijce dostat do nepříjemných pozic, ze kterých nakonec vzešel pro Toma vítězný frame. Musím uznat, že tento frame sehrál nádherně. Třetí frame mohl taky získat, ale padla na něj tíha okamžiku. Najednou si uvědomil, že by u jednoho framu nemuselo zůstat a že by i mohl Rhysovi řádně zatopit. Bohužel tato falešná představa mu svázala ruce a on minul několik nadějných koulí. Kvůli těmto minelám se Rhys dostal zpátky do hry a třetí frame získal. Ve čtvrtém, nakonec i posledním framu zápasu, se vše vrátilo do kolejí framu prvního. Mašina ze Skotska projela zastávkou bez přibrždění. Tom prohrál 1-3. Na svůj výkon, zejména ve druhém framu, může být poprávu pyšný. Sebevědomí je důležitá věc a tady si ho Tom docela dost získal.