Mistrovství Evropy do 21 let - Den 7. poslední

Autor: Tomáš Kejla
Zobrazení: 3525

Poslední den, bohužel. Dnes nás nečeká nic zvláštního, zabalit a vydat se na dlouhou cestu domů.

Už včera začali přijíždět hráči a hráčky na ME týmů, které po juniorech následuje. Z turnaje pro jednadvacítky už zbývá jen finále mezi Heathcotem a Hillem. To bohužel nestihneme, začíná až ve dvě hodiny a to už budeme na letišti. Co se dá dělat, vítěze se holt dozvíme na internetu.

U snídaně se opět potkávám s Evou. Společně pak snídáme s Tatsianou Prud, rozhodčí z Běloruska. Během prozkoumávání švédských stolů potkáváme další a další známé tváře. Venku sice prší, přesto mne mrzí, že musíme jet. Tak rád bych si se starými známými popovídal.

 

CueZone pokračuje, dnes jsou na pořadu němci. Ani tréninky nestihnu, musíme balit, taxík nás bude čekat o půl dvanácté. Vracím se na pokoj, budím kluky. Spalo se tady dobře. Otevřeným oknem nám do pokoje každou noc proudil mořský vzduch a byly slyšet vlny.

Kluci po snídani doslova narvali kufr vším, co ve všech zákoutích pokoje našli (Nebojte, bylo to jejich. Aspoň doufám, teda ;)). Při čekání v recepci se opět potkávám s Trigvim. A zrovna přijel Helgason. Od svého kamaráda se dozvídám, že jeho hlavním důvodem příjezdu na Maltu je turnaj na 6 červených. Helgason by se rád kvalifikoval do Bangkoku, nebo kde turnaj bude. Opět mne zamrzí, že musíme jet, mohl jsem se s Kristjánem seznámit.

Před odjezdem se jdu se všemi rozloučit a všichni do jednoho se diví, že odjíždíme. "Co se dá dělat, musíme." Příště se musíme nad týmovou soutěží zamyslet, respektive svaz by se nad ní měl zamyslet. Od změny v pravidelch se tými už hrají jen ve dvou hráčích, třetího není potřeba, a je velká škoda nenechat mladíky tento turnaj sehrát.

Eva samozřejmě zůstává, bude zastupovat hlavního rozhodčího i při týmové soutěži.

Sponzorem šampionátu jsou Yellowcabs, jeden z nich nás na hotelu vyzvedává a odváží k malému letišti. I na cestě zpátky nás vezou Turkish Airlines. Jejich reklama tvrdí, že mají nejlepší jídlo ze všech leteckých společností. Podle mne je to pravda, i já i kluci se z celé cesty těšíme nejvíc na jídlo, které nám naservírují.

Na Maltu jsme letěli dvěma A320, zpátky na nás čeká A321. Letadlo vybaveno multimediálním systémem s herní konzolí je příjemným obohacením našeho putování. I tentokrát to bereme přes Istanbul. Ve Vídni přistáváme v devět večer. Pohodová cesta nakonec měla jednu pihu na kráse. Do cílového letiště s námi nedorazil kufr kluků. Aspoň, že jim přišli "klacky". V sobotu je čeká Arenia Cup, bez tág by se hrál špatně.

Tentokrát všechno pěkně navazuje, sotva vyřídíme zmizelý kufr, už můžeme přesednout do autobusu směr domov. Na Florenci jsme ve 3:30, čekají na nás Heroutovic i s pejskem.

Naše putování skončilo. Další juniorský šampionát bude v Rumunsku, tentokrát MS.

A výsledek?

Aleš sehrál krásný zápas s Deroosem. Statistiky tohoto duelu jsou srovnatelné s hráči ve čtvrtfinále. Letos to byl jeden takový zápas, za rok dva atd. Alešovi je 14 let. Než skončí jako amatér-junior, bude dozajista patřit mezi favority turnaje.

Tomáš má bojovného ducha, jeho hlad po vítězství je příkladný a žene ho kupředu. Mezi favority turnaje se v juniorech sice nedostane - už je na to moc starý - ale v chlapech by to dopadnout mohlo. Bude-li makat a já vím, že bude, máme se na co těšit.

Šampionát nám i ukázal, kde je potřeba zabrat, kam soustředit své síly. Půjdeme do toho a příště všem ukážeme. Už letos PJ kluky chválil, příště je pochválí zase. C'mon boys!.

Komentáře